Bendig: Stále cítím, že to mám v branži jako Rom těžší. Zažil jsem drsný kariérní pád

Zpěvák Jan Bendig slaví třicáté narozeniny.

Neměl jsem žádná vystoupení, peníze a nikoho nezajímal. V rozhovoru se CNN Prima NEWS těmito slovy romský zpěvák Jan Bendig, který 14. února slaví třicátiny, vzpomínal na svůj největší kariérní pád a životní krizi. Často čelil i nenávistným útokům kvůli sexuální orientaci. Se vším se ale vyrovnal a dokázal se vrátit na pomyslné výsluní. V březnu ho čeká velký koncert v pražské O₂ universum.

Jak oslavíte kulatiny? Chystáte pro blízké a přátele velký mejdan?

Možná všechny překvapím, ale žádná party se konat nebude. Plánuji vzít jen rodiče na dovolenou a pak chci být v klidu doma. Oslavy nechávám až na svůj březnový koncert v O₂ universum v sobotu 16. března. Tam to chci s fanoušky oslavit.

Jak se cítíte jako třicátník?

Nebudu lhát, ale mám z toho čísla depku. Pamatuji si, jak jsem slavil dvacátiny a bum. Je mi třicet. Strašně to utíká. Ale fakt strašně…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hudební skladatel Jiří Zmožek, autor hitů Zvonky štěstí nebo Tam u nebeských bran přišel o všechno. Roky žil z životního minima

Prosadit se v šoubyznysu a udržet se na výsluní delší dobu není snadné. Zažil jste někdy období, kdy jste zvažoval, že budete dělat něco jiného?

Dva roky po skončení Superstar jsem měl drsný kariérní pád. Neměl jsem akce ani peníze, nikoho jsem nezajímal. Tak jsem začal pracovat v kině na pokladně, abych si aspoň něco vydělal. Ale to nešlo do nekonečna. Chtěl jsem se odstěhovat do Anglie a začít tam nový život. Už jsem měl i předdomluvený pronájem v Manchesteru, ale do života mi vstoupil můj současný přítel a manažer v jednom a ten všechno změnil a já tu zůstal. Kdyby se neobjevil, tak jsem už asi v Anglii.

Kariéra byla na bodu mrazu, neměl jsem peníze, měl jsem psychické problémy a problémy sám se sebou.

Vaším partnerem je Lukáš Rejmon. Jak jste se spolu seznámili?

Lukáše mi sneslo do života samo nebe. Poznal mě v té nejhorší životní situaci. Kariéra byla na bodu mrazu, neměl jsem peníze, měl jsem psychické problémy a problémy sám se sebou. On ale neutekl a neskutečně mi pomohl. Dokonce mi první rok vztahu dával i kapesné, abych měl nějaké peníze. A to jich on sám moc neměl. Pomohl mi kariéru nakopnout a je mým manažerem doposud. Můžu mu věřit a jsem rád, že ho v životě mám. Seznámil jsem se s ním na jedné party v klubu a už je to deset let. A musím zaklepat, ale nikdy jsme spolu neměli žádnou větší krizi.

Jak to máte v domácnosti rozdělené? Kdo vaří, uklízí, pere, dělá nákupy?

Vařím a uklízím já. Do toho si fakt nenechám kecat ani na to sáhnout. U uklízení relaxuji. Lukáš zas pere a má na starosti spíše technické věci. Navzájem si do toho nezasahujeme a klape to suprově.

Kdo u vás doma drží kasu?

Ze začátku musel Lukáš, protože já jsem byl, co se týče peněz, fakt nezodpovědný. Utrácel jsem za kupu blbostí, půjčoval peníze kamarádům a už je nikdy neviděl zpátky. Lukáš tomu dal řád, naučil mě s penězi zacházet. I když nepopírám, že oba umíme i rychle utrácet. Ale v tomhle směru se už hlídáme a hodně nás naučila koronavirová situace, kdy si člověk uvědomil, že by měl myslet i na zadní kolečka, protože nikdy nevíte, co bude druhý den.

Pokud by byla možnost, uvažovali byste s Lukášem o adopci?

Já bych dítě chtěl už teď, ale v tom mě trošku brzdí Lukáš, který chce nejprve pracovat, v kariéře ještě hodně dokázat, aby nám pak finanční situace dovolila být pro dítě co nejvíce doma. Takže ještě chvilku počkáme. Ale jednou chci hodně dětí.

Když jste učinil coming out, jak to přijala vaše rodina a jak přijala Lukáše?

Vzali to perfektně. Bál jsem se, že to vezmou špatně, protože v romské komunitě to bylo v té době celkem velké tabu. To se naštěstí v posledních letech změnilo. ale furt to není „normální věc“. Moje rodina má Lukáše ráda, mají spolu super vztah a vůbec neřeší, že mám doma chlapa a ne ženu.

Se ženou jsem chodil několik let. Ale vnitřně jsem cítil, že je tam něco špatně.

Chodil jste v životě i se ženou?

Chodil. A to několik let. Ale vnitřně jsem cítil, že je tam něco špatně. Konkrétně o tomhle píšu zcela otevřeně ve své knize Roma boy, kterou si mohou i vaši čtenáři zakoupit v knihkupectvích. Teď mi píše spousta mých fanoušků, kteří si procházejí něčím stejným, že mají doma přítelkyni, manželku, ale mají to v hlavě jinak. Tak jsem rád, že jim svým příběhem i trošku pomáhám.

Pociťoval jste jako Rom, že to máte v branži těžší než třeba vaši kolegové?

Nebudu lhát, ale pociťoval a furt pociťuji. Už i kvůli hudbě, kterou dělám. Snažím se mít česko-romské texty a to v televizi moc nechtějí. Myslím si, že kdybych zpíval například pouze české texty, tak bych v televizi vystupoval častěji a hrála by mě rádia. Tohle mě mrzí…

Prý vám kvůli romštině odmítli hrát píseň v rádiu…

To byla celkem i vtipná historka. V jednom z našich nejposlouchanějších rádií si před námi písničku Bloudím pustil hudební dramaturg a řekl, že to je super, že to zařadí do playlistu. Zeptal se, co to je za jazyk, jestli španělština. Zpíváme v ní česko-romsky. A já řekl, že je to romština. On se zarazil a řekl… Tak to bohužel nemůžeme hrát. Takže asi tak.

V českém šoubyznysu se jako zpěvák a herec úspěšně prosadil i váš bratr Marsell, který před dvěma lety získal Českého lva v kategorii Mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Jaký spolu máte vztah?

Nejlepší, jaký si můžu přát. Voláme si každý den, radíme si, pomáháme si. K tomu natáčíme společně naše videa, která lidi milují. Zažíváme znovu bláznivé dětství, a to mě na tom baví.

Dával jste mu rady, pomáhal mu prorazit?

Rady mu dávám pořád. Občas mě poslechne, ale většinou má už svoji hlavu. I když pak občas uzná, že jsem měl pravdu. Ale tak to mají asi všichni sourozenci. Má tendenci občas něco hned vzdát. Já se ho snažím nakopnout, aby víc bojoval a jen tak to nevzdal.

Jak se díváte na dnešní politiku a rozdělenou společnost?

Není mi z toho dobře. Bojím se války a že se situace ve světě zhorší. Proto ve svých písničkách zpívám hlavně o lásce. Protože té lásky mezi lidmi v dnešní době moc není. A je tak potřeba.

Náčelník generálního štábu armády ČR Karel Řehka opakovaně varuje, že se máme na válku připravit. Nemáte strach, že budete povolán do zbraně?

Kdyby ta situace nastala, tak bych se s ní nějak vypořádal. Ale nepřivolávejme to. V tomhle jsem pověrčivý. Ale základní výcvik by měl mít každý z nás.

Jak vnímáte stabilní a poměrně stále vysoké preference politické strany SPD Tomia Okamury, proti které jste se v minulosti vymezil?

Ať každý podporuje toho, komu fandí. To beru úplně v pohodě. Je to prostě touhle dobou. Lidé jsou z klasických demokratických politických stran zklamaní. Z neustálých slibů, zhoršené životní situace. Tyhle strany jim slibují, že udělají čistky a budou se mít líp. Lidé jsou zoufalí, tak moc, že už prostě chtějí zkusit někoho jiného. A víte, že se jim ani nedivím?

V březnu vás čeká velký koncert v O₂ universum. Na co se fanoušci mohou těšit?

Na něco fakt velkého, co jen tak nezažijí. On teda každý zpěvák říká, když dělá nějaký velký koncert, že to bude super a velkolepé. Takže je těžké říct něco originálního. Budu to hlavně já, moje hity, skvělá show a též hudební hosté jako je Rytmus, Michal David, Monika Bagárová a další. Dám do toho večera všechno a věřím, že to budou lidi milovat.

Jaké jsou vaše další plány pro letošní rok?

Teď mám v hlavě hlavně ten koncert 16. března v O₂ universum. Do toho dávám veškerou energii. Pak plánuji vydat spoustu videoklipů a písniček. Chystá se i další kniha na konec tohoto roku, která bude úplně jiná než ta první, z které se za měsíc stal bestseller. No a snad příští rok moje další kroky zamíří do O2 arény. Plánů je hodně. A já jsem odhodlaný makat, jak to jen půjde, a i těm největším hejterům dokázat, že umím.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpěvák Jan Bendig promluvil o incidentu s moukou i nové knize: