Políček Orbánovi: Podle Švédska nemá smysl jednat s Maďarskem o vstupu do NATO

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Švédská diplomacie nepovažuje za důležité případné setkání mezi premiérem Ulfem Kristerssonem a předsedou maďarské vlády Viktorem Orbánem ohledně vstupu Švédska do NATO.

Ministr zahraničí Tobias Billström podle serveru Politico reagoval na Orbánovu pozvánku s otevřeností k dialogu s Budapeští, ale zdůraznil, že jednání s maďarským premiérem zatím nemá smysl.

Zatím není jasné, zda se setkání uskuteční. Billström však naznačil, že Maďarsko dosud nespecifikovalo podmínky pro schválení žádosti Švédska o vstup do NATO.

Orbán pozval Kristerssona do Budapešti s cílem jednat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance a posílení bilaterálních vztahů.

Poslanecký klub opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) v úterý podle serveru telex.hu oznámil, že iniciuje svolání mimořádné schůze parlamentu k ratifikaci vstupu Švédska do NATO. I turecký parlament si po mnoha měsících tlaku spojenců naplánoval hlasování o vstupu Švédska do NATO.

Orbán pozval švédského premiéra Ulfa Kristerssona do Maďarska na jednání týkající se členství Švédska v Severoatlantické alianci. Informoval o tom Orbánův mluvčí Bertalan Havasi agenturu MTI.

Během setkání by oba premiéři diskutovali o možném vstupu Švédska do NATO a zároveň by se zaměřili na posílení bilaterálních vztahů mezi Maďarskem a Švédskem s důrazem na prohloubení vzájemné důvěry.

Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) ohlásila v úterý iniciativu k svolání mimořádné schůze parlamentu za účelem ratifikace vstupu Švédska do NATO.

O přijetí Švédska do NATO by měl dnes rozhodnout turecký parlament. Jednání bylo stanoveno na závěr úterního programu. Přesný čas hlasování není jasný, jednat bude o 42 bodech programu.

Výbor tureckého parlamentu pro zahraniční vztahy již hlasováním doporučil členství Švédska. Pokud nyní Turecko ratifikuje vstup Švédska do NATO, jako jediná členská země, která to ještě neudělala, bude Maďarsko. Pro vstup do NATO se vyžaduje souhlas každého člena.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO kvůli obavám z agrese Ruska, které 24. února 2022 napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tam válku. Finsko vstoupilo do NATO loni v dubnu, cesta Švédska je pro postoj Ankary a Budapešti méně hladká.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.

Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.

Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.

Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.

Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.