Republikáni podmiňují další americkou pomoc Kyjevu zpřísněním imigračních zákonů

Washington – Američtí zákonodárci se po prázdninách spojených se Dnem díkůvzdání vracejí do Kongresu a mimo jiné je čekají nová jednání o tom, jak uvolnit další miliardy dolarů na vojenskou podporu Ukrajiny. Žádost prezidenta Joea Bidena zatím čelí odporu Republikánské strany, která chce nový balík pomoci spojit se zpřísněním imigračních zákonů. Do již složité zahraničněpolitické debaty tak vtáhla jedno z nejožehavějších témat domácí politiky, píše agentura AP.

HIMARS

Naposledy americký Kongres uvolnil peníze pro Kyjev na konci loňského roku, tedy těsně předtím, než ve Sněmovně reprezentantů nastoupila nová republikánská většina. Mezi republikány postupně sílí hlasy zpochybňující dosavadní míru americké podpory a průzkumy veřejného mínění ukazují, že podle většiny republikánských voličů Washington zemi napadené Ruskem pomáhá příliš.

Republikánští politici často debaty o Ukrajině stáčí k dění na americko-mexické hranici a argumentují, že USA by se měly místo války v Evropě věnovat vlastním problémům s nelegální imigrací. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč prezident Biden zahrnul dodatečné prostředky pro zabezpečení hranice do říjnového krizového balíku, v němž požaduje i více než 61 miliard dolarů na pokračování vojenské a ekonomické podpory Kyjeva.

Osud tohoto návrhu po více než měsíci zůstává nejasný. Jeho složka týkající se americko-mexické hranice je pro republikány nedostatečná a zákonodárci v obou komorách Kongresu kromě posílení ostrahy požadují úpravy imigračních procesů. To je při tom otázka, v níž republikáni s demokraty nenachází společnou řeč po desetiletí.

Konkrétně chtějí republikáni především zpřísnit kritéria, podle nichž se při úvodních pohovorech se žadateli o azyl posuzuje, zda mají důvod obávat se politické, náboženské či rasové perzekuce v domovské zemi. “Chceme zabezpečit naši hranici, chceme zastavit příliv nelegálních imigrantů do téhle země,” řekl televizi Fox News senátor Tom Cotton, který je jedním z lídrů republikánské strategie.

Politické tahanice se odehrávají na pozadí extrémně rušného období na hranici mezi USA a Mexikem, kam přichází běženci především z Latinské Ameriky prchající před chudobou a násilím v zemích jako Venezuela, Nikaragua či Haiti. Počet zatčení migrantů po nelegálním překročení hranice v září dosáhl skoro 220.000, což byl druhý nejvyšší měsíční součet od počátku záznamů. Bidenova administrativa se trend snaží zvrátit vlastními restriktivními plány, klíčový pilíř její strategie však v létě narazil u soudu.

Kompromis mezi demokraty a republikány se aktuálně snaží nalézt skupinka senátorů z obou stran, deník The Washington Post však před začátkem kongresových prázdnin poznamenal, že podobné snahy v minulých letech skončily bezvýsledně. I kdyby se tentokrát senátoři na postupu shodli, není zaručené, že by jejich plán prošel sněmovnou.

Ukrajina mezitím čelí hrozbě narušení podpory od dosud nejvýznamnějšího vojenského spojence. Biden o dodatečné prostředky žádal už v září a Bílý dům nedávno přiznal, že v důsledku průtahů v Kongresu vláda v poslední době poskytuje Kyjevu menší balíčky vojenského vybavení. Americký ministr obrany Lloyd Austin na konci října prohlásil, že bez americké podpory Kyjeva bude Rusko na Ukrajině úspěšné.

Otazníky se dál vznáší také nad novou várkou vojenské pomoci Izraeli, kterou Biden do zmíněného krizového balíku zahrnul v reakci na útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října. Televize NBC News uvádí, že mezi zákonodárci Demokratické strany sílí spory ohledně toho, zda by neměla být podmíněná změnou izraelské strategie v Pásmu Gazy.