Rozhovor | Europoslanec Zdechovský: Výsledek voleb v Nizozemsku mě nepřekvapil. Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti

Tomáš Zdechovský (publikováno se svolením autora)

Pane europoslanče, geopolitická situace se mění, v současnosti je několik konfliktů a ve vzduchu visí další, například čínská invaze na Tchaj-wan. Pomůže masivní zbrojení Západu od zažehnání dalšího konfliktu?

Svět se mění a s ním i rozložení sil. Rusko svou neopodstatněnou invazí narušilo určitý řád. Západ se správně semkl a vytrvale pomáhá Ukrajině. Evropa si díky této válce uvědomila, jak strašně zaspala v inovování svého obranného průmyslu, který státy dlouhodobě přehlížely. Je dobře, že se nyní všichni snaží masivně investovat do svých armád.

Zbrojařským firmám ale musí vyjít vstříc i banky, což je v současnosti problém. Nezbrojíme proto, abychom vedli války, ale abychom díky vybavené a moderní armádě mohli odstrašit například Rusko či Čínu v tom, kdyby si náhodou chtěly zabrat území, které jim nepatří. Na tyto státy platí pouze síla, bohužel.

Ukrajina už přes rok a půl brání své území ve válce s Ruskem. Může uspět?

Ukrajina je aktuálně ve velmi složité situaci, ale věřím, že s pomocí Západu uspět může. Musíme však začít vyrábět a dodávat potřebnou munici. Slíbili jsme, že do jara dodáme milion dělostřelecké munice, což už ale víme, že nedokážeme.

I když muničky jedou na plné obrátky, tak navýšení výrobních kapacit jde pomalu. Bez munice a důležitých zbraní se Ukrajinci neubrání. Naší povinností je jim pomoci, protože jinak Rusko zabere celou Ukrajinu. A nikdo nechceme, aby se zhruba 300 kilometrů od našich hranic rozpínalo nevyzpytatelné Rusko, jež nás stále považuje za svou sféru vlivu.

A jak se díváte na její členství v EU?

Pokud splní všechny důležité podmínky, ze kterých jako EU nesmíme slevit, pak nevidím jediný důvod, proč by vstoupit nemohla. Musí ale nejprve sladit svou legislativu a mechanismy s těmi unijním. Velkým tématem je samozřejmě korupce na Ukrajině, a přestože země děla pokroky, stále existuje velký prostor pro zlepšení.

Rozšíření EU o další státy, jako je Gruzie či Moldavsko, je důležité i z toho důvodu, aby země neskončily ve spárách Ruska či Číny. Důležité je, že si to přejí občané daných států, protože mají s vlivem Ruska negativní zkušenosti.

V Bruselu se mluví o 12. sankčním balíčku, má ještě smysl?

Členské státy se bleskově shodly na prvních zhruba šesti sedmí balíčcích, které výrazně ochromily ruskou ekonomiku. Kdo říká, že ne, ten lže. Čísla mluví jasně. V tom aktuálně projednávaném by měl být zakázaný např. dovoz ruských diamantů do Evropy, které Putinově režimu přináší velké peníze. Problém ale je v obcházení sankcí.

Rusko je obchází skrze prostředníky, získává důležité komponenty, které pak využívá k výrobě zbraní, jež pak posílá na Ukrajinu. EU pracuje na tom, aby zablokovala tyto nelegální sítě, ale je na to prostě krátká. Rusku pomáhají různé státy včetně Turecka či některých firem v zemích Střední Asie. A to je velký problém. Pokud se porušování sankcí nebude přísně trestat, nedává to smysl.

V říjnu provedl Hamás brutální útok na civilisty v Izraeli, přes 1400 jich zabil a přes dvě stovky unesl. Česká republika jako jedna z mála zemí stojí velmi pevně za Izraelem a jeho invazí do Pásma Gazy. Zaznívají ale i z evropských států výzvy k příměří. Jak se na to díváte Vy?

Izrael má absolutní právo na tuto operaci. Vyčištění Pásma Gazy od teroristů považuji za nezbytnost. Z mého pohledu by Palestincům neměla EU posílat žádné peníze, jen humanitární pomoc, protože evropské peníze akorát sloužily teroristům z Hamásu k financování své činnosti. Někteří levicoví politici jsou opravdu naivní, když chtějí šířit mír a lásku i tam, kde o to ti lidé absolutně nestojí.

S teroristy se prostě nevyjednává. Vždyť Hamás si bere civilisty jako své rukojmí, šéfové Hamásu sedí ve svých miliardových rezidencích v Kataru či Turecku, jejich rodiny tam neumírají. Příměří by proto mělo trvat jen nezbytně omezenou dobu, aby se vytvořil pro civilisty bezpečný prostor pro opuštění nebezpečných území.

Poukazují na to, že hrozí rozšíření konfliktu do Libanonu či dalších okolních států. To by mohlo mít vliv na další vlnu migrace do Evropy. Obáváte se většího zapojení teroristického hnutí Hizballáh, jež operuje v sousedním Libanonu?

Určité riziko to je, ale podle expertů na bezpečnost a daný region o to Hizballáh neusiluje. Ví, jakou silou disponuje Izrael. Otevření dvou front by ale bylo pro Izrael složité. Z minulosti víme, že se vždy svým nepřátelům dokázal ubránit. Migrace je pak oprávněnou obavou, protože Libanon je velmi nestabilní. Pod velkým přílivem migrantů se začíná měnit postoj evropských lídrů na toto téma. A to je dobře.

Vy sám jste přísným kritikem poměrně vstřícné migrační politiky EU, proč?

Protože se ukazuje, že nefunguje. Nový migrační pakt, o kterém se aktuálně jedná, není dostatečně propracovaný a ambiciózní, aby mohl v horizontu deseti patnácti let fungovat. Vidíme, kam nás otevřená migrační politika přivedla. V západních velkoměstech demonstrují lidé, kteří volají po zničení Izraele.

Tito lidé nemají v demokratické Evropě co dělat. Podpora terorismu je zločin a tyto nálady musíme potlačit, jinak si pod sebou podřezáváme větev. Pokud se nechcete integrovat a přizpůsobit našim hodnotám, pak tento prostor opusťte, tak je to jednoduché. Ustupováním si neuvěřitelně škodíme. A to mi vadí.

Dobře, jak ale teda řešit migraci?

Drtivá většina migrantů nemá na azyl nárok. Zaprvé, musíme urychlit azylovou proceduru. Do pěti dnů bychom měli být schopni rozhodnout, jestli má žadatel právo na azyl, nebo ne. Pokud ne, okamžitě by měl být zaražen k repatriaci do své země. Proces azylového řízení by měl probíhat mimo EU, abychom snížili motivaci migrantů se do Unie dostat.

Za druhé, musíme zlepšit návratnost lidí, kteří nemají právo být na území EU. Daří se navracet asi každého šestého migranta, což je strašně nízké číslo. Za třetí, musíme se dohodnout se zeměmi, odkud migranti vyráží, především s Tuniskem či Marokem. Dohoda musí být férová pro obě strany, bez tohoto nepůjde.

Za čtvrté, solidarita zemí vzít migranty musí být dobrovolná, nikoliv povinná. Za páté, cílové destinace, jimiž jsou třeba Německo či Nizozemsko, musí přehodnotit svůj štědrý sociální systém, kvůli kterému do zemí migranti vyrážejí. Třeba Dánsko extrémně zpřísnilo pravidla pro příjímání migrantů a zájem neskutečně opadl. Za šesté, je nutné posílit personálně a finančně agenturu Frontex, jež střeží vnější hranici EU. Páky máme, nesmíme se je bát použít.

Jak Vy jste se jako europoslanec podílel na zlepšení bezpečnosti v EU?

V rámci legislativní činnosti v oblasti migrace jsem se aktivně podílel například na Směrnici o jednotném povolení či o příslušnících ze třetích zemí, které jsem obě vyjednával za Evropskou lidovou stranu (EPP in the EP).

Vyjednával jsem o Frontexu v Mauritánii, abychom mohli nasazovat příslušníky pohraniční a pobřežní stráže v zemi, odkud lidé prchají, což má za úkol snížit migraci z této oblasti. Za tento mandát jsem navrhl přes 1900 pozměňovacích návrhů, spousta z nich se týkala právě oblasti migrace a bezpečnosti.

Vedle toho jsem uspořádal několik akcí s experty a diplomaty na téma bezpečnosti a pravidelně také jezdím do těchto regionů, abych se bavil s tamními politiky o situaci, která tam panuje, a jak jim případně můžeme pomoci. Je toho opravdu hodně.

Na posledních volbách v Nizozemsku vidíme, že bezpečnost je klíčové téma pro řadu občanů. Překvapilo vás vítězství populistického lídra Geerta Wilderse?

Vůbec mě to nepřekvapilo, protože v Nizozemsku je situace v otázce migrace neúnosná. Obrovské množství žádostí, zvýšená kriminalita lidí ze třetích zemích, lidé se chtějí jednoduše cítit bezpečně. Tento trend se ale ukazuje v celé Evropě. Pokud k tomu současní demokratičtí lídři nepřistoupí dostatečně důrazně, můžeme za půl roku ve volbách do Evropského parlamentu očekávat vítězství extremistů a populistů. A to by byla zásadní rána pro celou EU.