Dvořák chtěl na Balkáně hlavně podpořit snahy o užší integraci do EU

Praha – Zejména kvůli podpoře snahy o užší integraci do Evropské unie vyrazil tento týden ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) do Kosova a Bosny a Hercegoviny. Z jednání v druhé jmenované zemi měl pocit, že se intenzivně snaží udělat některé reformy, kterými EU podmínila zahájení přístupových rozhovorů. Unie je chce vyhodnotit v březnu. Co se týče Kosova, v tamní veřejnosti má vstup do EU jednoznačnou podporu, největší překážkou je ale podle Dvořáka napětí mezi Prištinou a Bělehradem. Ministr to řekl v rozhovoru ČTK. Na cestu s ním se vydal také náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). Na konci února se Dvořák chystá do Rumunska a Černé Hory.

Martin Dvořák

V Kosovu ve středu Dvořák jednal s prezidentkou Vjosou Osmaniovou, premiérem Albinem Kurtim či prvním místopředsedou vlády Besnikem Bislimim. Prezidentka sice podle ministra byla připravena nejvíce razantně hájit pozici Kosova, zároveň ale jasně deklarovala, že má země zájem pokračovat na cestě do EU i NATO. Dvořák se také setkal se dvěma bývalými premiéry Avdullahem Hotim a Ramušem Haradinajem, kteří jsou nyní v opozici.

“Politická scéna v Kosovu je samozřejmě přes všechny rozpory a rozdíly mezi jednotlivými stranami hodně sjednocená na nacionalistické vlně,” řekl Dvořák. Člověk, který by přišel se smířlivou až defétistickou rétorikou, by podle něj v Kosovu nemohl uspět. Za poměrně ostrou popsal Dvořák diskusi s kosovskými studenty, která se příliš netýkala tématu Srbů, ale hovořili například o Palestině, Hamásu a vztahu Evropy a Česka k Izraeli.

“Z celé politické práce mám ze všeho nejradši právě besedy se studenty, protože oni jsou upřímní. Když se vás na něco ptají, tak to není proto, aby vás naštvali nebo zahnali do kouta, ale protože je zajímá, jak to vidíte,” uvedl. Návštěvu Kosova zakončil besedou s pěti kosovskými Srby v Mitrovici. “I po 20 letech, kdy jsem tam byl naposled, přetrvává hluboká skepse, že to vlastně řešení nemá. To vás trošku sráží, když tam s lidmi chcete budovat nějakou naději a vydolovat z nich nějaký impuls,” poznamenal ministr.

Napětí mezi Bělehradem a Prištinou vzrostlo loni koncem září, kdy skupina asi 30 ozbrojenců vtrhla do obce Banjska na severu Kosova a zabila policistu, který byl kosovským Albáncem. Při střetech u srbského pravoslavného kláštera tehdy policisté zastřelili tři útočníky, kosovské Srby.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka, některé země EU tak ale nečiní.

Vzhledem k evropským ambicím Kosova jde podle Dvořáka spíše o technikálii, nějakým způsobem by bylo možné situaci vyřešit. Největší překážkou je podle něj ale nedořešený konflikt, který sice neznamená, že by některá země neměla celé své území pod kontrolou, ale EU si dovnitř bloku nechce přitáhnout válečný konflikt nebo narůstající napětí.

V Bosně Dvořák jednal s jedním ze zástupců tříčlenného vedení země, tedy předsednictva, Denisem Bečirovičem, dále s ministrem zahraničí Elmedinem Konakovičem, se zvláštním představitelem EU Johannem Sattlerem nebo se šéfkou Ředitelství pro evropskou integraci Rady ministrů Elvirou Habotaovou. “Všichni partneři jasně deklarovali obrovskou touhu po členství v Evropské unii,” řekl Dvořák. Obavy ale podle něj vzbuzují výhrůžky bosenskosrbského nacionalistického vůdce Milorada Dodika odtržením Republiky srbské.

Poté, co bosenský parlament loni v září přijal několik zákonů požadovaných Evropskou komisí, EU v prosinci rozhodla, že s Bosnou zahájí přístupové rozhovory. Tento krok nicméně podmínila dalšími reformami, které chce vyhodnotit v březnu. Bosna musí splnit 14 priorit, které stanovila Evropská komise v roce 2019. Týkají se především demokracie a funkčního státu, právního státu, základních práv a reformy veřejné správy.

Dvořák má pocit, že Bosna chce šanci intenzivně využít, připravuje legislativní změny, jak nejrychleji to lze. Na ministra při jednání zástupci země apelovali, aby EU nedopustila, aby v Bosně zavládla skepse, frustrace a nedůvěra k unii. I z jednání se Sattlerem měl Dvořák pocit, že by EU nakonec v březnu skutečně mohla se zemí přístupové rozhovory zahájit. “Osobně tam vnímám jako velice silný apel a moment to, že bychom neměli Bosnu nechat padnout do náruče někomu jinému. Byl bych spíš nakloněn k tomu maximálně jim vyjít vstříc, pokud to jenom trošku půjde,” dodal.