Extremistické scéně vévodí antisystémové hnutí, přibyly spory Romů a Ukrajinců

Praha – České extremistické scéně dál dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nerespektují český stát, mnohdy obdivují ruský režim a prezentují nepravdivé či zavádějí informace a konspirační teorie. Nově se na scéně objevily spory mezi členy romské a ukrajinské komunity kvůli skutečným i smyšleným incidentům, které někteří dezinformátoři zneužívají na sociálních sítích. Vyplynulo to z informací ministerstva vnitra v dnes zveřejněné zprávě o extremismu za druhé pololetí loňského roku. Podle ní policie loni zaznamenala meziročně o 31 více nenávistně motivovaných trestných činů, a to 181, a stíhala 98 lidí, nejčastěji za násilí proti skupině osob.

Uprchlíci z Ukrajiny před Úřadem práce

Podle vnitra osobnosti antisystémového hnutí nenabízí žádný konkrétní politický program, jen zveřejňují zavádějící informace, konspirační teorie, případně výhrůžky nebo páchají trestnou činnost. Jako příklad ministerstvo uvedlo kauzu Tomáše Čermáka, který byl odsouzený pro několik trestných činů, včetně podpory a propagace terorismu, do vězení ale nenastoupil a policie ho zadržela v Polsku. V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka, uvedlo vnitro. Policisté a státní zastupitelství se také věnovali kauze lidí, kteří se účastnili výtržností na soudním jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou.

Zatímco představitelé antisystémového hnutí se zviditelňovali na veřejných shromážděních a sociálních sítích a jejich činnost pokrývala hlavně dezinformační média, české neonacistické hnutí se podle vnitra veřejně neprojevovalo. “Starší veteráni se účastnili pouze soukromých akcí,” uvedlo ministerstvo.

Podle něj se dezinformátoři snažili vyhrotit v Česku i situaci mezi Romy a Ukrajinci, přičemž kvůli tomu účelově vystupovali jako ochránci práv Romů. Na radikalizaci části romské komunity se pak podíleli i někteří romští influenceři, kteří své názory vyjadřují v živých vysíláních na sociálních sítích. Některé osobnosti romské komunity se však snažily napětí zmírnit, uvedlo ministerstvo.

Vedle zmíněného autoři zprávy zaznamenali i nárůst výpadů proti Ukrajincům, důvodem byla jejich údajně vysoká kriminalita či nebo nevděk vůči Čechů. Autoři těchto negativních projevů bagatelizovali i bezpečnostní situaci na Ukrajině, která od února 2022 válčí s Ruskem.

Nenávistné projevy se podle vnitra nevyhnuly ale ani muslimům a migrantům. Nicméně informace, které by nasvědčovaly radikalizaci tuzemské muslimské komunity, české bezpečnostní složky nezaznamenaly.

Kvůli násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci policie ve sledovaném období obvinila 23 lidí, 19 začala stíhat za hanobení národa rasy, etnické, jiné skupiny osob a stejný počet za podněcování k národní a rasové nenávisti. Obviněni byli i lidé, kteří se dopustili úmyslného ublížení na zdraví či nebezpečného vyhrožování. Nejčastějším trestným činem, který policie evidovala, bylo podněcování k národní a rasové nenávisti.

Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, následovali Židé a příslušníci LGBT+ komunity. Nejvíce zaznamenaných trestných činů s nenávistným podtextem se stalo v Praze a Ústeckém kraji. Nejvíce stíhaných bylo také v hlavním městě a pak v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.