Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně

Taktická jaderná puma B61

Švédský premiér Ulf Kristersson v pondělí uvedl, že je otevřený tomu, aby povolil rozmístění jaderných zbraní na území Švédska v době války. Uvedla to agentura AFP. Podobná prohlášení přišla před několika dny z Polska.

Švédský parlament bude v červnu hlasovat o schválení obranné dohody se Spojenými státy, která by USA umožnila skladování vojenského vybavení a zbraní ve Švédsku. V uplynulých týdnech se přitom ozývají hlasy volající po tom, aby Švédsko v dohodě uvedlo, že neumožní na svém území rozmístění jaderných zbraní.

Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není nutné vzhledem k širší dohodě o jaderných zbraních a rozhodnutí parlamentu, které zakazuje jaderné zbraně ve Švédsku v době míru. Během války však může být podle Kristerssona všechno jinak.

"V době války je to úplně jiná záležitost. Všechno by záleželo na tom, co se stane," uvedl švédský premiér pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Sveriges Radio. "V tom nejhorším případě musí být demokratické země v naší části světa nakonec schopny bránit se proti zemím, které nás mohou ohrožovat jadernými zbraněmi," dodal.

Polský prezident Andrzej Duda na konci dubna také deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska.

Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů.

"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident.

Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.

Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu.

Polsko avizovalo připravenost umožnit rozmístění amerických jaderných zbraní na svém území i v červnu 2023, kdy tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že v reakci na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku má Polsko zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní.